Absolventi

Kdy, kde a o co žádat? Na podporu v nezaměstnanosti má po škole nárok jen málokdo, jaká je alternativa?

Ještě do října v roce 2004 bylo trendem hromadné evidování absolventů na úřadech práce prakticky ihned po ukončení studia. Absolventi sice vstupem do evidence úřadu práce ztratili nárok na přídavek na dítě, ale získali podporu z úřadu práce (podporu v nezaměstnanosti) a dávky sociální potřebnosti (tzv. doplatek do životního minima). Zatímco přídavek na dítě činil asi 600 Kč měsíčně, získal absolvent každý měsíc rázem dávky ve výši zhruba 3 000 Kč i více měsíčně.

A jak je tomu v letošním roce?
V říjnu 2004 ovšem začal platit nový zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.), který od uchazečů o zaměstnání vyžaduje splnění celé řady různých podmínek. Jednou ze zásadních změn tohoto zákona je, že se pro uznání nároku na podporu v nezaměstnanosti nepřihlíží k době studia. To znamená, že absolvent musí prokázat, že odpracoval 12 měsíců za poslední 3 roky (jako zaměstnanec, OSVČ apod.), teprve poté bude mít nárok o podporu v nezaměstnanosti. Pokud tuto délku odpracované doby neprokáže, může být na ÚP evidován jako nezaměstnaný, ale nemá nárok na státní podporu.

Jen malé procento studentů si totiž při studiu oficiálně přivydělává v pracovním či brigádnickém poměru, ve kterém je za ně hrazeno sociální pojištění (nemocenské a důchodové pojištění). Ne každá brigáda lze tedy započíst. Bohužel nelze započíst ani doposud tolik oblíbenou dohodu o provedení práce, na jejímž základě fungovala většina krátkodobých brigád, které zprostředkovávali personální agentury. Účast na sociálním pojištění zakádají pouze vedlejší a hlavní pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti. Ten, kdo měl podepsanou dohodu o provední práce, má bohužel smůlu.

Co si tedy absolventi v případě absence nároku na podporu v nezaměstnanosti mají počít, jaké mají další možnosti?

Velkou změnou, která sice platí již od října 2004, ale v praxi se projevuje až tyto prázdniny, je nárok na přídavky na dítě po dobu prázdnin. Absolventi učebních oborů či středních škol jsou totiž ještě po dobu celých školních prázdnin (tedy až do konce srpna 2005) považováni za nezaopatřené děti. Mají tedy nárok na přídavek na dítě, rodiče na ně mohou uplatnit daňové zvýhodnění a především k nim mají vyživovací povinnost. To platí, ať už jsou na úřadu práce evidováni, nebo se zaevidují až v průběhu nebo až po skončení prázdnin.

Výjimkou jsou pouze absolventi, kterým se podařilo podporu v nezaměstnanosti získat (tzn., že splnili potřebnou dobu pojištění) a absolventi, kteří již nastupují do zaměstnání či začínají vykonávat výdělečnou činnost jako OSVČ.

Tato forma dávek se týká absolventů, kteří studium ukončili řádně (tj. maturitní zkouškou či obdržením výučního listu). Absolventi, kteří studium přerušili či nedokončili, se od data ukončení či přerušení studia již za nezaopatřené děti nepovažují.

Absolventi vysokých a vyšších odborných škol jsou za stejných podmínek posuzováni jako nezaopatřené děti ještě další kalendářní měsíc po ukončení studia. Pokud tedy vysokoškolák ukončí studium např. v průběhu září 2005, je nezaopatřeným dítětem ještě po celý říjen 2005.

Pokud se v současnosti absolventi středních škol a učilišť obrací na sociální odbory se žádostí o poskytnutí dávky sociální potřebnosti, jsou pověřenými obecními a městskými úřady odmítáni. Samozřejmě s odkazem, aby si o dávku přišli požádat po uplynutí školních prázdnin. Dokud jsou totiž považováni za nezaopatřené děti, posuzuje se pro nárok na dávku celá rodina (tj. rodiče i další studující sourozenci), a proto dávka ve většině případů nevyjde.

Po uplynutí uvedené lhůty budou absolventi již posuzováni samostatně, tj. bude se přihlížet pouze k příjmům jich samotných. Podmínkou pro získání dávky pak je evidence na úřadu práce.

Kolik může dávka sociální potřebnosti činit?

Při stanovování výše dávky se však vychází z celé řady okolností. V potaz se berou majetkové a příjmové poměry žadatele, prokázání snahy zvýšit si příjem vlastním přičiněním, zejména prací, tj. prokázáním aktivní snahy o hledání zaměstnání nejen prostřednictví úřadu práce, ale i vlastní aktivitou. Dávku přímo ovlivňují i skutečné náklady na bydlení, které žadateli vznikají. Pokud se jedná o dospělé dítě žijící s rodiči, zjistí se skutečné náklady, které na bydlení vynakládá celá rodina, a vypočítá se poměrná část připadající na žadatele o dávku. Také se přihlíží ke zvýšeným nákladům na dietní stravování v případě závažného onemocnění (cukrovka, pankreatická dieta, dieta při dialýze, dieta při onemocnění celiakií a fenylketonurií apod.).

Nelze tedy uvést žádnou konkrétní výši dávky, která by nezaměstnanému absolventovi náležela, je to skutečně zcela individuální.